(Akrij8, 08.03.2016, basne)
Po dehtu dechu kroužím ústa,
prochodit střepy do podkov,
slepovat slova v obrazech,
po Tobě ráno nezarůstá
prázdnotou nahou beze slov
v nádobách mělkých dlaní mech
Vykroužím tělo Tvé po klasech,
zrnka jsou časy pokosené
a srdce moje jakbysmet,
aksamit noci v podkřídlech
ukrývá lampy nedozřené,
polibky ohníčků nevidomých hvězd
Tisíckrát nepojmenované tváře
nebudou nikdy stáloměrné,
zůstanou cizojazyčnými gesty,
otisknout srdce do polštáře
na bázi snění nezastřené,
činy se promítnou mezi prsty
na dotek vyzrazené lásky