(madness.is.freedom, 08.03.2016, basne)
Zarážím se nad temnými kouty
které mi namlouvají ztracené naděje
jakoby promlouvaly
do mé zamyšlené hlavy dítěte
do záhybů silné mysli
a já potajmu pokuřoval z cigára u sebe v pokoji
abych nemusel na ten chladný vzduch
co mi vžene slzy do očí
slzy, proudící z bolesti ulomeného kousku srdce
jako ucho porcelánového šálku
které je stejně tak křehké