(Vraby, 10.03.2016, basne)
Jak prstence Saturnu,
divokost a hudba snů,
krouží kolem našich myslí,
jenž jsou nudou zaměstnané.
Loď se zlomenými vesly,
nikdo k břehu nedostane,
provede nás vlnami,
až k počátku další tmy,
možná, že i někam dál.
Tam, kde náš strom vesmírný,
ještě smutek nepodťal.