(Jurij Iljic, 15.05.2016, basne)
Po skle vodní žíly kolují
za sklem vítr dnes více burácí
tráva vlaje bez přestání
nebe zlobí se
mraky bouří se.
V tuhle ranní hodinu
správné myšlenky nenacházím
V tuhle temnou brzkou hodinu
stojím sám uprostřed zeměkoule
obklopen vší divokosti přírody
stahován z kůže chladem větru.
Nenacházím pokoje
Nehledám správný směr
Na světlo nehledím
Pouze do prázdna padám
Střemhlav osudu
Do boje za svoji svobodu.