(Katherin Bidmonka, 20.06.2016, basne)
Pohybuju se v temném stínu,
jsem v mlze prachového dýmu.
Svírám pěsti, jdu v před,
kolem mě černých vran slet.
Chladný vánek rozvířil mi vlas,
kam zmizela příroda plná krás.
Na silnici krev a zvratky,
strachuju se z vraha ubodané matky.
Ulice zla a trestných činů,
lidé umírající uděšením jedovatého plynu.
Z tohoto místa mi leze mráz po zádech,
Krvácející rány nechaly stopy na zdech.