(JirkaS, 21.06.2016, basne)
Když řeknu že je krásná
myslím tím dvě hodiny
ráno
a bílý proužek
malých dámských kalhotek
čouhající z poroztažených nohou
Myslím tím hřbet malé ruky
čítající rozvodí celého
jednoho srdce
pulzující kvůli jemnému
doteku pod stolem
A zatímco kráčím na toaletu
o dva roky starší než Ježíš
ohne se přes okraj židle
a jako mrtvá harfa
čeká na můj příchod
Nikdy jí neřeknu jak krásná
umí být...
***