(Klára Němcová, 30.06.2016, basne)
Křivá jak věž v Pize,
kdyź chce být upřímná.
Zavírá oči slze,
třese se jak v zadku osina.
Upřímnost skrytá pod maskou falše,
nikdo nevěří,
přestože nikdo nelže.
Krok za krokem brázdí světa moře.
Tu on se usmivá,
ona to voře.
Kdo že nás zachrání,
kdo že to bude?
Němá květina,
či snad smrtelné lože?