(Loveless, 27.08.2016, basne)
navěky nekoná se naše soulož
podrž mi vlasy, musím zvracet
dneska jsem to vážně já
a ty jsi ubohej krétén, co si češe pěšinku nalevo
na hitlera
debile
kde vede hranice mezi city
kde se vyráběj, kde vznikaj
kde je záruka bezemoční kvality
jen polkni, to přejde
zavíráš dveře a pak se klíčovou dírkou díváš, jak se svlíkám
sám nevíš jestli chceš vejít do tenat prudkých vzdechů
držíš a nepovolíš, nechal bys mě shořet na povrchu
hochu
když jsi uvnitř, tak to není ono
je toho jen málo, co zbyde, když prostěradlo zvlhne
když je vyhráno
dobojováno
cák
cák
cák
zaživa žereš mi vnitřnosti, ohlodáváš kosti a ždímáš srdce
malej blbečku,
neumíš milovat
tak já budu trucovat
prosit skrze zuby
zohýbej mě přes okraj židle
dívej se lačně
lascivní touha je to jediné, co chci dnes v noci vidět
slyšet, cítit
zejtra se nechci probudit
změníš se od pasu nahoru
odshora dolů
přes to místo, kde by měla bejt páteř
protože seš jenom pozér z Prahy
tak proč mě tolik baví
mít tě
jednoduše
prachsprostě tě nemilovat
jenom tě..