(Ďábel sám, 15.09.2016, basne)
Zrcadlení na hladině
ostře září ve krajině
zvířectvo tam chodí pít
milenci zas najít klid.
Les je kolem voňavý
o smysly tě připraví
ve dne dává vlahý stín
v noci plachost divočin.
Hory v dálce v pozadí
nádherně to doladí
jako malíř paletou
barevnost je pietou.
Ptáci pějí kolem mě
je to prostě úchvatné
bzukot hmyzu v rytmu žab
tuhle zemi mám tak rád.
Nebe modré nad hlavou
dává touhu toulavou
louka lehce ševelí
ležím v ní jak v posteli.
Polštářem je luční vánek
unáší mě tvrdý spánek
přikryji se květinou
tiše splynu s krajinou.