(Ďábel sám, 04.10.2016, basne)
Jsou rozkvetlé louky na tváři země
jsou světy bez luk a nebe bez mraků
díváš se do očí ukrutné šelmě
chvěješ se strachem bez zázraku.
Cítíš ten dech zkažených vajec
bolest už proudí v bezmoci
nikdy si nebyl urostlý bijec
sám v tichu hasneš v nemoci.
Pomalu hryže kusadly svými
stravuje rychle tvoji tkáň
svaly ti chabnou už nosíš plíny
živote braň ho braň!