(xoxo, 12.10.2016, basne)
Sedím na verandě při západu slunce, sedím sám,
sedím sám i přesto, že vedle sebe místo mám.
Mít Ji teď u sebe já byl bych šťastný,
avšak svou lásku já vyměnil jsem za sny.
Můj sen byl cestovat, a tak sbohem jsem Jí dal,
to jsem ještě netušil, čeho jsem se vlastně vzdal.
Prosila mě, abych se vrátil domů, za svou láskou zpět,
ale já řek jenom: ,,Lásko, vždyť přede mnou je celý Svět".
Teď vím, že bylo by vše jinak, kdybych se tehdá vrátil,
ale já radši šel za svým snem a tím svou lásku ztratil.
A tak po letech sedím na verandě, sám...
a k čemu je mi, že znám celý Svět?