(Mácha, 13.11.2016, basne)
Poslouchám
jak kapky deště,
dopadají na střechu.
Jako tvé slzy
nekončící proud,
jenž prorazí krunýř
mé netečnosti.
Snad.
Vím že mi ublížíš,
chápu že to potřebuješ.
Plameny v krbu
kočka na klíně
a kletba mezi námi.
Jsem tvoje bolest i naděje.
Vím že mi ublížíš!
Realita a sny.
Dnešek a zítřek.
Vzdálili se od sebe
tisíce světelných let.
Noc je nekonečná
Jsem tady ty tam.
Vím že mi ublížíš,
má krev je tvůj život.