(Akyš, 25.11.2016, basne)
plachá stydlivá a mlčenlivá vzdálenost
kterou mačkám v upocené dlani
jdu slepou ulicí na uzavřený most
a myslím jenom na ni
jednou za čas za rok za život
potkám bělavě růžový závoj chtěného
a pak slyším jak praská starý plot
a mluví ústa němého