(Meliorist, 17.12.2016, basne)
Čas pod tíhou tvojí krásy
rozpadá se ve věčnosti
a já nechávám zdát si,
že uvíznu v ní s Tebou.
Prostor v hloubce tvých jemných očí
v nekonečnu pomalu vytrácí se
a celý můj svět se tak beznadějně točí
jenom kolem Tebe, jenom s Tebou
Sladce křehká jsi jak růže osamělá
a má duše již zjizvená od trnů
je tak hořce plachá a tak nesmělá,
přesto tolik touží být s Tebou
Možná jsem snílkem, možná bláznem,
když věřím, že mohl bych pít tvou vůní.
Lítat v oblacích a vracet se na zem
však chtěl bych tolik s Tebou