Etudy

(její alter ego, 30.01.2017, basne)

Čím výš držím hlavu
A oči upírám do bezejmenného davu na nábřeží
Tím nižší a ztracenější se cítím
S touhou prokřičet se do bezvědomí

Nedělní snídaně s veřejnou samotou u bohatě prostřeného stolu
Úsměvy kterým neunikneš
Stejně jako vyčítavým očí uprostřed zrcadla

Topím se ve sklíčenosti
Držící se krku stejně naléhavě jako ruce dítěte
Jako hanba sobotní noci
Utopená a znovunalezená v útrobách telefonu
Spolu se sliby

Slova vyjádřená dotyky
Dotyky beze smyslu konané
Když zmizí země
A mě volají jiné světy vklíněné do hlavy
Pak není nic víc než ty

Kdysi by mě upálili na hranici
Stejně jako mě spálil mráz nového roku
A nechal mě obnaženou ležet přede dveřmi
Zrazenou vlastními světy a touhami

www.liter.cz