mraky
(poeta, 06.03.2017, basne)
nad námi s vědomím titěrnosti
plují si lhostejné
k nevinnosti
zradě
husté a semklé
z vaty šité
v sevření ocelových per
vzdálené
trhané
k večeru rudé
vládci sfér
nosí si v hrudi
kaluže
řeky
potoky nahodilých slz
za mrazu plátna
světových mistrů
co dopadnou
neznaje krásna
hrůz
když vládne Azuro
v záhybech vesmíru..
ukryti čekají
bez tvaru
to aby ve chvíli když zem se rozdrolí
zalili
přeháňkou
postaru
" vidíš tu tvář co pluje
co větrem nechává se nést
šedivý stařec s úsměvem vlídným
a za ním .. spící ratolest "
stačí si sáhnout
utrhnout hrozen
či z bílé vlny copy plést
tam kdesi rodí se
k večeru tajemné
na jedné z nejvyšších
cest