(Elizabeth_St, 12.04.2017, basne)
Při dlouhé letní temné noci
kdy Slunce vzplane dřív než sen
němý duch ti přijde ku pomoci
a z praskání větviček se lomí dutý kmen.
Utíkáš před ničím a vše se tě bojí,
zlomený dub však v cestě překáží ti
vláhy vzduch vysílá světlo vstávající
a rány rozdrásané láskyplně hojí.
Na co čekat,užij jako sladký dar
trávu,co jako postel měkká poslouží
a na pozor se měj musíš běžet dál,
pro srdce řek se Věčnost navrátí.