(ellen.fanci, 29.04.2017, basne)
Mezi dvěma světy
- každý s jiným sluncem -
probouzím se a usínám.
Divím se, kam dnes asi zavítám?
Jako poutník putuji podivnou krajinou,
strachy až dech se tajíc.
"Nevyměnit ji za jinou?"
hlavou se mihne, když tu zříc...
Pohledem spočinout
- pomněnka spanilá -
na chvíli ustrnout ...
-V hluboké noci ztracená!-
Avšak ústiv se blíží,
přichází nový den,
jenž rozčísne oponu,
ukončí líbezný sen.
Ještě je noc! (-Věřím-)
Bloudím ...
Volám o pomoc!
Rukami tápám kolem sebe,
udělat krok vpřed se bojím.
Pomněnko, kde najdu tebe?
Poodstoupím ...
Doufám v tvou oporu,
Snad se teď neprobudím!
-Vzříc neznámému obzoru-
Čekám...
"Pomněnko?" šeptnu nesměle
"Chyť mě už prosím za ruku,
a dodej mi naděje..."