(Januletta, 08.08.2017, basne)
Nemůžu si vzpomenout
jaký máš oči!
Jestli jsou modrý nebo tmavě šedý?
Díval ses na mě ze tmy.
A tu noc chyběly na nebi hvězdy.
Místo nich svítily
pouliční lampy.
Vzduch měl sílu ledu
a barvil kůži do modra.
Mě ale hřály tvoje ruce!
Mluvili jsme spolu o životě
o tom, co si kdo z nás přeje.
Mezi spěšnými doteky jsme si povídali.
Vlastně to bylo trochu k smíchu.
Na tyhle noci se ráno zapomíná!
A já tě i přesto mlčky prosila...
...ponech si mě ještě chvíli.