Zbývání

(Malá mořská víla, 18.10.2017, basne)

Hebká jsi vláčná a přilnavá
přijímáš nás
neptáš se, zda vše pojmeš
ve stovkách v tisících
přijmeš nás všechny


S otisky křivd, proher i zrad
všechny ty lidské lži
silou svou proměníš
do zahrad
z hořkosti vydáš zas sladké


plody, květy i tráva budou
žalovat
do bosých nohou
do úst i do očí
vykřičí vše , co kdy zabolelo


Ale bude to jiné
proměněné tvou hutností
teplem za letních nocí
i mrazivým chladem rán
kdy spěcháš za svou prací


Má černozem
pozře vše co ze mě zbude
a až se jednou vrátím
zpřítomněná v klávesách


Ty už mě neuslyšíš
ani za třicet stříbrných
co zvoní ti po kapsách...

www.liter.cz