(Petrlesna, 09.02.2018, basne)
Má velká láska je dnes krásná.
Moje milá žena má skvrnu na kabátku,
teď mlčky, uražena přemýšlí jak v hádku.
Já se z minulosti poučím, vždyť úlisně se usmívám,
pak rychle k dřezu přiskočím a nádobí umývám.
Však po očku ji sleduji, zda už je na tom lépe,
a v hloubi duše běduji, ve spáncích mi strach tepe.
V touze všechno napravit začnu si tiše zpívat,
Gotta chci v sobě naladit a do rytmu se kývat:
RF:... Ó má drahá, čím to je, že jsi dneska tak náramně hezká...á.
Kočičí čich a orlí zrak, až se musím trochu bát.
Půjdem hned na výlet a tam budem spolu sudy válet.
Já nesměji se ti ani se neušklíbám, vždyť máme dvě děti,
takže ti ruku líbám.
A omlouvám se ti za vše, vždyť v duši ty vůbec nejsi zlá...
Má velká láska....má velká láska...má velká láska...(fade out).