(Amonasr, 16.02.2018, basne)
ŠELMA
zadívá se líp
a ještě jednou
ještě
vnímá svit luny ve vlasech
a v očích střípky deště
na řasách vločky sněhu
jak nedočkavě tají
ze rtů lehounký vánek
syčení hada v ráji
špičku jazyka jak drtí
dužinu zralé třešně
touhu potřísněnou krví
co zubí se i smrti
záblesky lačných pohledů
tiché vrnění
napětí membrán pod kůží
dráždivou blízkost doteků
zježené odhodlání
co zúží do štěrbiny dech
než na mžik zkamení
dychtivá lýtka pevně zapřená
o odrazový blok
lehce chvějivé přikrčení
a skok
Praha, 16.2.2018
https://www.youtube.com/watch?v=9RzCaGIQxqA