(sinor, 21.02.2007, basne)
O západ si den rozbil čelo
ještě ráno krvácelo
Mezitím
můry sají hustou mízu
vítr chystá náplast z listí
místo jódu zapršelo
Potom
hubené prsty
probírají loukám srst
polím břitvou holí tváře
těžké zrní drtí kola
Nakonec
o stoly zvoní hrany džbánů
o zem paty, špičky, těla
Nejmladší z žen
ještě ráno krvácela