(Marcella, 14.05.2018, basne)
Stojím na hranici otravných realit dost vysoko
oheň hoří
plameny nepálí
obsypána dostatečně nudným myšlením dnešního rána
už nežárlím
na ovocné stromoví
když v létě houpáš se na jeho větvích
a dolů pliveš pecky
už se nebojím
až vaz ti třeba jedna zlomí
když budeš padat k zemi
přecpaný višní
už neslyším
tvůj jadrný hlas
jenž odráží sytě tvůj ráz
že studí tě a zebe mráz
když zůstal si sám tak naráz
…………………………………………………………………………………
Dnešního rána