(mirecek, 25.05.2018, basne)
KDO JSEM?
Jsem muž,
jenž na krku měl JEJÍ nůž.
řekla : "Jestli mě CHCEŠ,
tak se ROZVEDEŠ!"
Já nestačil říct: " ZLATO,
neodcházej, TY STOJÍŠ mi za to."
ODEŠLA,
v duši mé ZMATEK,
já CÍTIL se vině,
a VRÁTIL se k rodině.
Prázdninový mír,
mamželčin BLÍZKÝ smír?
CHYBA.
Nervozita a školní rok
do hádek zase skok,
pak...
....VÁNOCE...
krásný to čas,
a najednou .....
...SMS...
přilétla zas,
z DÁLKY se vřítila
ONA,
co mě LÁSKOU pobláznila,
BOHYNĚ s mašličkou ve vlasech.
i když řekla SBOHEM,
jsem v tom zase až po UŠI.
Někomu LÁSKA sluší,
JÍ určitě,
i když má v ruce NŮŽ,
snad jsem ještě MUŽ
vhodný pro její OČI a ÚSTA,
chci s ní OPĚT trávit čas
a v jejím NÁRUČÍ zůstat.
A tak...
už DLOUHÉ měsíce
bez rodiny a SÁM,
celé dny na BOHYNI vzpomínám,
je to mé VELKÉ trýznění,
Co když si už NEJSME souzeni?
Snad jsou mi bohové ještě NAKLONĚNI?
(ale hlavně ona, BOHYNĚ s mašličkou ve vlasech, aby byla).
NÁVRAT k rodině se NEKONÁ,
VÍ to i manželčina IKONA,
jenž pro ZÁCHRANU svého TICHA
chce klidněji dýchat,
a
milejší je ji, její otec, můj TCHÁN,
něž MANŽEL, domácí PÁN.
Co dodat : ...
jsme JEŠTĚ manželé
co BUDOU nesměle
koulet svou BOLESTNOU hroudu
k rozvodovému SOUDU.
vzkaz pro BOHYNI s mašličkou ve vlasech:
TY nejsi DŮVOD k rozvodu
ať KLIDNĚ spíš,
je mnoho JINÝCH důvodů
to snad VÍŠ.
PS:
Dělám si TEBOU v duši zmatek?
NEJKRÁSNĚJŠÍ den je TŘINÁCTÉHO,
.......v PÁTEK.
věnováno M.M.