(Anděl, 06.06.2018, basne)
na poli bez deště
stojí žena
působí dojmem
pokojné bytosti
čeká
přes
hrozbu valících se černých mraků
přes
černá křídla vran
máváním lákají
ke vzpomínce
co vysmívá se duši
bez cíle
dívá se skrze
svět
tam, kde se vznáší
bílí andělé
bez křídel
touží po nich
tolik
mít tak křídla
snést je na zem
jednoho po druhém
zahřát zkřehlé ruce
obejmout
sejmout z nich
tíhu prožitého
pak teprve
uvěří
v dobro
snad