(Ztepilý, 14.10.2018, basne)
Od prvních krůčků, v náruči hýčká nás,
I další z životů, zde bych chtěl žíti zas.
Kolébkou, domovem, hrobem i touhou,
Ať jsi zde století, neb chvilku pouhou.
Bezedná studnice, bohatství, krás.
Hrdý buď člověče, po všechen čas.
Na vodu tekoucí řekou i strouhou,
na cestu prašnou, krátkou či dlouhou.
Na reky z dávných dob, ze starých pověstí,
na hory, na lesy, hrady i náměstí.
Na tu zem nádhernou, vlastnictví všech,
co srdcem Moravan, Slezan i Čech.