(ZILA78, 22.12.2018, basne)
Maska pláče rozpadlé stíny
do křídel zalezl zlatavý mol
funebrák láme unavený rýč
a ty bereš neptáš se
na zázraky či viny
lásku srdce bol
život co už nevrátíš..........je pryč
padák se neotevřel
prší do čerstvého hrobu
jako do rezavé děravé střechy
a ty bereš neptáš se
proč odešel
kam.........na jakou dobu
neslyším nádechy..........výdechy
hlína je vlhká
a lepí se na prsty
jako cukrová vata
dvakrát labutě
jednou řetízkáč
a na cestu
párek na tácku
bejvalka zamlklá
drží zvadlé květy
máma a táta
stojí nehnutě
rozhodčí konec zapíská
trachta v motorestu
u popelnic hejno racků
a ty bereš neptáš se...