(Olex, 28.12.2018, basne)
sedíš a posloucháš
jak tráva šeptá tvé jméno
nezapomněla jak se jmenuješ
ani ty si nezapomněla přijít
aspoň na chvíli
v pravé poledne
kdy se slunce opírá o hladinu
a ona září jako tvoje oči
jezera se sluncem
dnes se nebe nezatáhne
ani déšť nepřeruší zpěv ptactva
dnes nemusíš přivírat oči
abys snila
možná jen na chvíli
zaposlouchat se do třepotu křídel
nechat se nimi unášet
až na kraj světa.