(šerý, 29.01.2019, basne)
Vím
v mém věku už se to nedělá.
Stále hlavu v oblacích mám
vyhlížím tam anděla.
A teď tvé prsy
dva škubánky prostřené
na bělostném podnosu pleti
těch pih po tvářích
jak chutného máku.
Jsem opomněným
vychlazen do morku kostí
jam sessions lístkem prvé řady
nátiskem tvých úst
chci slyšet tóny křapavé
s příslibem fúze jazzu.
Ty pro mne … tak cenná
týnsky mutuji japonsky šišlám
kvetoucí švestkovou alejí
líbám tě na lalůčky
a ty jak ledová šupinka
v mrazáku zmrzlináře na ostrově Lesbos
okvětí krásy
padá k nohám chův
korové pleti !
Můj znavený čas
má ošlapané botičky
šero do identity vyhnětené
ironické poupě v rozpuku noci
voní trestí
… konečně vím
proč od květinářky zakoupené růže
ztrátou vůně oněměly.
Šaškům slib je veršem
tvá cena …u mne klesla
ale přesto chci tě!
Jsi taková – svůdná
akční hodnotou slov
devadesáti devíti haléřů.
Vím
v mém věku už se to nedělá
ale za tu slevu kdo by nebral
i prolhaného anděla?