(ARNOKULT, 16.02.2019, basne)
Poslední znamení
Jen záchvěv duše, která zde sní,
nalezne kdesi na konci světa
svou něhu srdce – již poslední,
co v trnech trýzně zde odkvétá.
Maškary času, výkřiky hluchých,
symboly zmaru v záplavách hvězd
nalézám všude v osleplých tvářích
i na konečné šedivých měst.
Kde žije duše věčného souznění
na konci cesty, kdesi u kamení,
ve vlnách moře, v objetí hvězd?
Rození jara poselství přináší,
vidění záře – tón věčně bezhlasý,
vzepětí lásky – smysl mých cest.