(Marcella, 28.02.2007, basne)
A tak jsem si utřela slzičku
Nebudu si lhát
nebyla jen jedna
Teď odešla
Vidím
ten malý flíček
co vydřela mi sůl
do tváře
Ten ornament bolesti
dokonale svítí
jak prstýnek z pouti
Věřte mi
jsem na něho pyšná
Ve spárách pavučin
svých rukou
opisuji oblouk
a rezonuji tichem
za každou další