(J.Karasová, 19.06.2019, basne)
Včera vedle mne probudil se cizí pán.
Jiný, než který večer u mne ulehal.
Leželi jsme spolu, byť každý sám.
Oba otupěni a bez lásky.
Už procitla jsem.
S kým léta žiju dlouhá,
je muž za maskou.
Zasloužím si to, ouha,
on pálí za zrzkou!
Nemiluje mne a ani nemiloval as.
Jen jistotou jsem a pevnou jistinou.
Chce být s jinou, dlouhý čas.
S každou, jen ne s tou blondýnou.
Procitla jsem,
konec vězení.
Pochopila,
že mříže nevoní!