(Lizzzie, 01.03.2007, basne)
.
Pod tak moc nesmyslně
nekonečným nebem...
/nastálo.../
Malíř světel
/a ztemnělých stínů/
maloval mi na chodník
křídami, smáčenými
v dětské naivitě...
sny...
/se sladkou příchutí papírových
duh v mém "tajném" deníčku/
Ty vlepovala jsem si,
na duši...k sobě...
/izolepou, co často
slepila i potlučené a polámané
srdce...
...navždy?.../
A možná nechtěně...
/kvůli nedostatku něhy a lásky
žebrajících za koutkem mého oka
...o slzu.../
má "umělecká" díla
ve vzduchoprázdnu nesplněna
/mé nejbarevnější obrázky
bez orámovaných rámů nad rámcem/
dala jsem do dražby...
A poníženě...
/bez prvotních iluzí.../
za pár vynucených dotyků...
za pár laciných lásek...
za pár nebarevných vzpomínek...
vydražím svoje malířské barevno...
/pod skutečnou cenou/
za černobílou fotku...
...bez duše...
.