(Drdaj, 27.08.2019, basne)
Blázen v oblaku dýmu,
Rým po rýmu jsou to myšlenky který píšu
Další půlnoční hodina samota a lahev od piva
Kde jsou ty kalby ty krásky ?
Štěstí který vě mě chcíplo
Chci srát na to
Ale myslím na to.
Utopen v lihu
tak se sám sebe ptám
Má to vůbec cenu ?
Chtěl bych přestat
Ale není tomu pomoc.
Další půlnoční hodina
V hlavě jenom ona
a tak panáky na zem vylejvám
a jen na ní vzpomínám.
A tak tu jen sedím
potají sním, smutně pohlížím
a pomalu popíjím
Chtěl bych skončit
Ale pokračovat musím
V každé druhé myšlence je ona byla pro mě krásná,
malá dokonalá žena
Zmizela si jako dým, jako stín
Nemůžu spát s tím pocitem
Že se nám to rozpadlo jako domek z karet.
Teď už neovlivním to že bude s jiným
Byla mým vším, teď již pouhou vzpomínkou
Chtěl bych na to zapomenout
Utéct z toho šílenství
A najít něco lepšího.