(Veru, 09.09.2019, basne)
Domácnost tichá
jak zátiší
Volám
a nikdo mě neslyší
Domácnost jak zátiší
zvadlejch kytek
Stojím tu celá
a je ze mě
jen zbytek
Zbytek
co v zákoutích
chátrá a hnije
Ne se mnou ani vedle mě
Spíš sám si tu žije
Žije si sám
Jak pavouk
co v rohu týdny
splétá sítě
Ač má tu
když ne mě
-tak přece
svoje dítě... -
( Možná už jsem míň než nic )
Jen ztuchlej vzduch
z vázy uschlejch
slunečnic
co táhnul se bytem
Teď někde v koutech se váli
...kdy naposled
jsme se něčemu smáli...
Než ze smíchu
stalo se jen hořké
pousmání
A Láska co byla
je a nebo už není
k mání
Neslyší
To ticho a tma
se bytem snáší
*
Mlčí
A když promluví
tak se všude práší
Práší se na nás
na loutky
bez srdce
a bez tváří
***
Jít každý jinam
či takhle čekat
- Na stáří -