(danielsoft, 09.10.2019, basne)
čas vysmívá se pravítku
vždyť ono samo
je v něm ponořené
a když se chytíš
za vlasy rukou
a táhneš
nevytáhneš se nahoru
nalajnované dny v kalendáři
se rozlévají
vínem z budoucích hroznů
a zbývá průvan
(průvan ze zítřka,
dveře jsou totiž otevřeny
a zítra je chladno)
snad se nerozpadnu
v přílišné synarchii
než dojdu k prameni
jízdní řád
a jízdní chaos
se stále mění...
dneska asi nejsem básník.