(Hannazka, 06.03.2007, basne)
Dávám ti ruce na ústa
a zakrývám ti oči
nechci teď slyšet tvoje „proč?“
a vidět jak slzy smočí
tvou tvář i bradu holenou
jen pro mně a mé rty
teď klečíš na svých
kolenou a já vím,
že jsi to ty…
Ty jsi to, kdo mi dával chléb
když zmírala jsem žízní
když potřebovala jsem obejmout
tak zahrnoval`s přízní
snad stovky bezejmenných
dam a slečen…
Teď klečíš tu a svlečen
prosíš ještě o slitování.
Dávám ti ruce na ústa
a zakrývám ti oči
zavři se a věř,
že Svět se ještě točí…