Ranní přechod

(petrzal, 25.05.2020, basne)

Po ránu na skle se sráží,
nosné ze snů vzpomínky,
Mysl líně mlhu váží,
než zahřejí ji plamínky.

Vlhké a studené šero mě halí,
trochu se snad motá hlava.
Možná v přáních jinak jsme vypadali,
možná představa byla laskavá.

Je to jenom přechod ranní,
než motor se mi zahřeje.
Slunce v duši je mou zbraní,
co usmát se mě přiměje.

S kávou najdu odhodlání,
polibkem setřu rosu z rtů.
Z pavoučích sítí varování,
setřesu si ze šatů.

Pak vyrazím zas štěstím opatlaný,
do světa kde mysl bude hřát.
Mysl má nemrzne pod hvězdami,
hlavně se zlomit nenechat.

www.liter.cz