(Danger, 31.05.2020, basne)
Po jaru zas vyhlížím
tvé siluety
z přístavu vyplouvám
na výlety
plánuji i bloudím
ve vzpomínkových mapách
stavím záchytné body
vyčpělý zápach historie
místa naše už mám
jako hladový příliv se vracím
očekávám první nesmělé krůčky
jen obracím směr kurzu zpátky
ve snech tě objímám
cítím tvou blízkost
den zakokrhá
akutní úzkost pomalu rozdýchávám
dnes nebo příště
budeme zas spolu stát
tváři v tvář
zahoří to v nás...
zanechala jsi mi stopu
radostí tep bubnuje
vyrostl i úsměv na rtu
hravá fantazie pracuje
dozrání chce čas
jemně koketuješ
oční kontakt mi nevěnuješ
provokuješ a zapaluješ žár
posíláš mě pryč
jsem zmatený
nejsou ženy někdy kouzelné
mávám rameny
v hlavě obrázek mi svítí
uvnitř příjemně hřeje
pocity se tříští
letí obláčky naděje
teď nebo nikdy
humorem rozesmějí
prolomím ledy
zasadím semínka hlouběji
důvěru mi dáváš
křivky roztancuješ
něžně je hladím
v ničem neprotestuješ
nevím ...
co ti sluší víc
plavovláska nebo bruneta
to ví jen měsíc a kometa