(Isla, 13.06.2020, basne)
V trupu lodi plném děr
mapa k slepé ulici
Mysl říká, není fér,
hned nasazovat pentlici
Otřelé fráze
Každého hráz
Všichni jí staví
bobroví v nás
Všechno nejlepší!
Ať se daří
Co je ti?
To jsem nevěděla
To jsem nechtěl
Je mi to moc líto
Nic to není
Je mi fan
To znám
Proč mlčíš
Nic, jen zívám
Tak řekni něco
A co mám říct,
co chceš slyšet
Tak jo už musím
Měj se
Tak zas někdy zavolej
Musíme se vidět
Ne nemusíme!
Otřelé fráze
Frézovaná etika
Pohodlný gauč
Každého etnika
Mám v ruce zbraň,
je bez nábojů,
vydrží desetitisíc
zpráv, her a hovorů
Pohodlno, pohodlí,
vyjít ven, na tom
jsme se neshodli
Na yutube,
zrovna hraje,
dramatická hra
Hamlet 2
Dvě otázky,
být či nebýt
S tebou...
Proč vlastně voláš?
Prý trpíš
Prý je ti zle
Proč tedy ze své
ulity nevyjdeš?
Chci tě zavěsit
I sebe
I faleš, i tu veš
co slídí,
v šedém stejnokroji
pochybností,
věšák ve skříni
Na stěžni splýnů,
osobní váha
pocity...
Tak to být přece nemusí
Není z očí do očí
na trhu plném soků
cena je vysoká
Chci žít bez těch cvoků
Emoce tajíš v tiku oka
z mého oka
na černých punčochách,
nosí je jehly,
též já jsem na jehlách
Z tebe
Nezájem ukryji
v inkognitu ticha
v ušním bubínku už
bubnuje si konec léta
Otřelou frází si odpovím,
oba si musíme najít svůj stín