(Isla, 26.06.2020, basne)
Udělej to první, prosím
Důvěra skomírá, nehonosím, nezřím,
nesním, nespím
Kéž bych mohla říct,
že tě nikdy neopustím
Pod hladinou zatopená města
Cesty v něm písek zasévá
Vítr tam stromy nečechrá,
pod vodou sutiny
Nikdo, jako my, utopeni
Škrtám naše roky o smrkový les
Dívej se jak hoří
Zmizím škvírou mezi ploty
Jenže nesmím, zákon karmy
vrací údery
Raději se změním v ledy
Den navíc, pak další
možná odpusťím ti,
I když mé srdce
mě nechce pustit do sutin
Když rozum je mým pánem
Kolotoč a pouť,
dva různé významy
bloudí,nebo loudí úsměvy
Volím si úsměvy,
karma nám odpověděla