Starý klaun

(Kubíno, 12.07.2020, basne)

Prázdná podvečerní ulice
v páru očí zahalena šedí
kouzly naplněná obří krabice
a na jejím vršku
jeden starý klaun
osaměle sedí

Barevné sáčko a čepice
červený nos i střevíce
hází zklamaně kostkami
čeká na své šestky

Hází opakovaně znovu
několik hodin v kuse
nakonec celičké dlouhé dny

Hledá své štěstí
na dně ušmudlané sklenice
drobný zelený čtyřlístek
záblesk malé naděje

Čeká na poslední premiéru
až se znovu vrátí
davy natěšeného publika
adrenalinové dávky
ohlušujícího potlesku

Aby do ulice vklouzla
veliká tlupa dětí
které budou chtít spatřit
drobná kapesní kouzla
zahrát legrační scénky
vykouzlit úsměv ve tváři

Zatím jen vítr přináší
chuchvalce prachu a smetí

„Jsem klaun v nesnázi“

To vše ale umím přece
jsem mistr svého oboru
objel jsem všechny české
i ty mezinárodní štace

Kdepak...
nikdo si už vysloužilého klauna
vůbec nepovšimne
ani očkem o něj nezavadí
čas si svůj maraton
s klidem plyne

Já za ta léta zestárl
vyšel jsem z módy
zapomněl všechny
veselé noty písniček

Nastal čas
tohle krásné řemeslo
pověsit na hřebík
a ze své životní scény
navždy odejít