(ARNOKULT, 25.09.2020, basne)
Já slyším v tichu za svítání
sonátu věčné prázdnoty
o křižovatce nepotkání
a bezbřehosti samoty.
Již v mlze mizí měsíc ledu
u řeky, která nemluví,
kde pil jsem plný pohár jedu
se zlobou plytké pomluvy.
Už dávno, dávno stalo se to,
můj osud přesto kráčí dál –
jen v srdci chybí, neoseto,
co v životě jsem postrádal.
https://www.youtube.com/watch?v=vyL8s_UbP5U&t=5s
(druhá část)