(ARNOKULT, 26.09.2020, basne)
V samotě hledám zapomnění
na lásku kdysi dětských let –
nevinné bylo tehdy snění,
jež vytvářelo vlastní svět.
Až na zastávce nevýstupní
zjevil se opět modrý květ,
dítěte poklad nezáludný,
který chce srdce rozvíjet.
Jen na konečné září světlo,
po protrpěném soužení,
a vše co ještě neodkvetlo,
mou duši plně promění.
https://www.youtube.com/watch?v=vyL8s_UbP5U&t=5s