(patrma, 01.11.2020, basne)
Mám botník plný bot
a přišlo by mi vhod,
kdyby si je někdo vzal
a zpět už je nedával.
Já mám totiž OCD,
můj rytmus je ABCD,
vše musí mít svůj řád,
říkám to všem pořád.
Ten hrozný botník plný bot
je můj ústřední útrpný bod.
Nechci tolik těch bot mít,
nechcete si je někdo vzít?
Už o tom skládám i básně,
přitom to vidím zcela jasně!
Já ty boty vezmu a vyhodím,
ať se jich jednou provždy zbavím!
Radši budu bosý chodit,
než se pořád takhle durdit,
chci jen trochu klidu mít,
ten botník mi ho chtěl vzít!
Už přijíždí popeláři,
to se mi to dobře daří!
Boty už jsou v kontejneru,
já mám nervy namaděru.
Botník jsem sice vyřídil,
jsem to já ale břídil!
Klid nenajdu, dneska ne,
OCD mě dostane!
Co ta skříň? Kuchyň? A polička?
A tady ta špinavá sklenička?
Do úklidu já se dám,
nikdy ten svůj boj nevzdám!