Les před mlhou skloněný
(Fitzi, 10.01.2021, basne)
Můj les je mlhou zlacený
a bledým okem hlídá si
své rozhýřené počasí
- naprosto bez ceny.
Můj les je v mlze ukrytý,
jen špičky trčí - ony nic! -
a holé kosti borovic,
jimž smůlou pukly rty.
Můj les je, mlho, jenom můj!
Neber mi jeho sténání,
jen nahá místa pěnami
smáčej a odhaluj..
Můj les je v mlhu pohroužen,
kořeny v listí po hmatu
hledají hrsti dukátů
ztracené úsvitem.
Můj les je mlze snoubencem,
ve fraku vzpřímen, střízlivý,
napíná dávné tětivy,
pohlcen vlahým snem.
Můj les je z mlhy utkaný,
stvořený tiše za noci,
když rozesní se pavouci
uspaní půtkami.
Můj les je mlha, v sobě sám,
nedává možnost vyhnout se,
vstupuje smysly tichounce,
marně mu odpírám.