(Z nitra, 21.02.2021, basne)
Noc se utápí v tichu,
ubíhají vteřiny,
za okny jen tajemná tma.
Vítr je se mnou, přítel jediný,
jak žít bez trápení,
je myšlenka letmá.
Jako rozbitá na kusy,
se uvnitř cítím,
jemná hudba mě konejší.
Proč okolí jinak to vidí?
Hledám pravdu,
nad slunce jasnější.
Hrubá síla prý zvítězí,
marné se snažit,
zastrašování hraje prim.
Lepší v pekle se smažit,
vidět jen to zlé,
štvát ostatní proti nim.
Vnitřní boj ve mně zápasí,
dobra se zlem,
které z nich nakonec převáží?
Je to odvěký problém,
v každém z nás,
prohraje, kdo se lásky neodváží.