(Klára Němcová, 03.03.2021, basne)
Jsem i žena, něžná a citlivá, fakt...přísahám
Jen mám teď sebedestruktivní sklony
A tak se před srdcem svým teď schovávám
Jinak je to jako rána máchaná v soli
Občas si říkám, že je to statečnost
Ale není...a oba to víme
Ničení sama sebe není cnost
Je to jen útěk bez píle
Zraněná duše křičí kolem sebe
A do tmy stahuje i své okolí
Nemůžeš se přece zmítat v křeči
A do toho volat, že to nebolí
Dvě tváře, dva životy
A ani jeden celý
Zde jsem já a tam jsi ty
Strach utéct mi velí
Pro mě jsi cestou dál, převozníkem
Ale čím pak jsem já pro tebe?
Zábavou, pokusem, podvodníkem
Či matrací pod sebe?