(Klára Němcová, 16.03.2021, basne)
Když vyprchá divokost
A horká hlava se zchladí
Když začne žít jen pro radost
A svět už jí nevadí
Když přestane se blbě ptát
A začne se hloupě smát
Pak poznáš, že je ochočená
Ochočená, něžná, v květu
Otvírá svou krásu světu
A zůstavá stát
Dávno není v minulosti
Od křivd dávných se odprostí
Neztrácí své ostré hrany
Jen zapomene staré rány
A zůstavá ochočená
Od té doby však třeba tě je
Když se její stonek chvěje
Ať ti znova nezdivočí
Na další stránku neotočí
Ať zůstane šťastná v květu
Jinak nezastavíš ji při odletu